Autonomní roboti 3: Jak probíhá ukázka robota
/
Přepis podcastu
Pokračujeme v naší sérii o robotizaci a dnes se budeme věnovat samotnému nákupu robotů. Jak u nás celý proces probíhá?
První schůzka se zájemcem o roboty by se dala přirovnat k našim dvěma úvodním podcastům. Zájemce se na začátku seznámí s přednostmi robotů a možnostmi jejich využití v praxi. Důležitou součástí setkání je také popis procesů zájemce, pro které se mají roboti využít, ať už ve skladu či ve výrobě. Následuje domluva na návštěvě v provozu, kde si popsané procesy zmapujeme a vytipujeme jeden či dva, na kterých budeme práci robotů demonstrovat. Pro implementaci robota je také důležité zjistit, v jakém prostoru se budou roboti pohybovat, po jakém povrchu budou jezdit, jaká je šířka uliček atd. Jak už jsme totiž zmínili v předchozím podcastu, pro správný pohyb je třeba pevný a souvislý povrch. Roboti každopádně bez problému zvládnou i drobné trhliny, výstupky nebo spáry.
Samotné mapování prostředí probíhá formou vzdáleného ovládání robota, při kterém si robot pomocí radaru mapuje prostor a ukládá si přesnou mapu do interní paměti nebo cloudu. Mapa se dále upravuje. Vyznačí se zóny, do kterých by se robot neměl dostat jako jsou např. schodiště, kde by mohl spadnout. Během dvou až tří hodin je mapování hotové. Samotná demonstrace robota pak proběhne od jednoho do dvou týdnů od mapování.
Zatímco úvodní mapování probíhá při sníženém nebo ideálně nulovém provozu, aby robotovi nic nebránilo v kompletním mapování prostor, samotná demonstrace už je obvykle za plného provozu a pohybu strojů a lidí. Robot s předinstalovaným procesem simuluje celý postup, pohybuje se po skladě a převáží zboží z místa na místo. Můžete přímo sledovat, že robot nevráží do lidí, že se zastavuje a objíždí překážky, případně, když má více možností tras k cílovému místu, operativně si vybírá nejoptimálnější cestu. Stejně tak lze dle potřeby zadávat další příkazy a vyzkoušet různé situace, jako např. Co když robotovi něco na poslední chvíli vjede do cesty? Co když před ním někdo projde? Co když je na trase nějaká překážka? Jak si robot poradí s užšími prostory? Jakou rychlostí se bude pohybovat? Vše se dá vyzkoušet.
Výhodou je, že na jednom modelu lze představit procesy i pro jiné typy robotů. Principy jsou totiž podobné. Umíme také simulovat situaci, jak by to v provozu vypadalo při zapojení více robotů různého typu a dle potřeby přidávat či ubírat jejich počet. Dá se nastavit i to, aby robot mohl samostatně jezdit výtahem mezi patry. Čím podrobnější je popis procesu, tím lépe. Simulace různého počtu robotů na pracovišti umožňuje také okamžitě zjistit, v jakém složení celý proces hladce běží a kdy už se roboti dostávají do neproduktivní fáze.
Na závěr této epizody se vyplatí ještě připomenout, pro jaký typ firem jsou roboti vhodní a naopak. Roboti nemohou pracovat v prostorech, které jsou příliš úzké, tzn. uličky užší než 1,2 metru. Také neumí pracovat s nákladem větším než 1,5 tuny. Nejlepší využití najdou v provozech, kde se převáží zboží – a platí, že čím větší je vzdálenost přepravy, tím lépe. O to větší přínos budou roboti mít.
Další podcasty
Autonomní roboti 2: Typy kolaborativních robotů
25. října 2020Autonomous Mobile Robots jsou schopni pracovat v prostředí běžného skladu. Patří do širší skupiny kolaborativních robotů, což znamená, že mohou fungovat v místě, kde se pohybují lidé a další skladová technika, kterou dokážou vnímat a vyhýbat se jí. V tomto díle se podíváme na základní typy robotů, které jsou na trhu dostupné.
Autonomní roboti 1: Co to znamená, když je robot autonomní
18. října 2020Proč je dnes robotizace na vzestupu a co mohou roboti skladům, distribučním centrům nebo továrnám nabídnout?
